• TwitterRSS
  • Domů na Webylon
  • Kritika W3C
  • Kompatibilita, X(HT)ML
  • eXpřístupnost

    3. ledna 2006

    World Wide Web je fascinující věc. Obecnější a univerzálnější médium pro úsporné sdělování informací patrně nenajdete. Veškerá jeho obecnost je dána několika jednoduchými principy. Snadno o ni můžeme přijít, dojde-li k narušení těchto principů. Jednomu z nich se říká přístupnost.

    Typickým narušitelem bývá webmaster. Pojem přístupnosti není neodlučitelně spjat jen s postiženými či s dočasně zhoršenými podmínkami užívání počítače. Propůjčím si definici:

    Přístupná webová stránka je použitelná pro každého uživatele Internetu, a to nezávisle na jeho postižení, schopnostech, znalostech, zkušenostech či zobrazovacích možnostech.

    — David Špinar, kniha Tvoříme přístupné webové stránky

    Zejména poslední druh nezávislosti je zásadní. Uživatelé používají k přístupu webové prohlížeče. Nemělo by být podstatné, jakého druhu jsou.

    Zlá válka

    Válka prohlížečů tak, jak si ji dnes představuje běžný webmaster, je spíše legendou nežli neotřesitelnou historickou událostí. Na konci této legendy bývá poučka: „Aby již nadále nedocházelo k fragmentaci trhu, vytváří W3 konsorcium otevřené standardy.“

    Fragmentace trhu a tudíž i celého World Wide Webu je nebezpečná ze tří důvodů. První je spíše filosofický, druhé dva jsou praktické:

    Jev, k němuž docházelo během války prohlížečů, byl prachobyčejný vývoj. Nikoli fragmentace trhu. Nové HTML elementy nesloužily k tomu, aby upevnily pozici jejich vynálezce. Výrobce prohlížeče by totiž sabotoval sám sebe, kdyby neumožnil nabídnutí přístupného ekvivalentu uživatelům starších verzí svého programu. V jeho zájmu také bylo, aby k jeho výtvoru existovala otevřená dokumentace.

    Je pravda, že v letech 1997 a 1998 existovaly stránky, které vyžadovaly buď Microsoft Internet Explorer 4.0, nebo Netscape Navigator 4.0. Problém však nikdy nebyl v použitých HTML elementech či atributech. Problém byl v implementaci tabulek, ve skriptování, v kaskádových stylech a samozřejmě především v bezohledných webmasterech.

    Tehdejší slavná hesla přístupnosti zněla: „To, co funguje jen ve Vašem novějším prohlížeči, užívejte opatrně a s rozumem. Nemáte-li rozum, tak raději vůbec.“

    Každý HTML prohlížeč se řídí historicky osvědčeným pravidlem: „Co neznám, toho si nevšímám“. Díky tomu bylo a stále je HTML rozšiřitelné bez újmy na přístupnosti, byť se definice konsorcia snaží jeho vývoj nekompromisně utnout.

    Konečné řešení

    Náhle se z mlhy neexistujícího bojiště vynořuje W3C a praví: „Přišlo jsem spasit svět, vnést do chaosu řád, ukončit jednou pro vždy fragmentaci trhu“. A vytváří jazyk XHTML. Tuto novinku oslavuje.

    W3C, nestranná organizace, podporuje spolupráceschopnost navrhováním a podporováním otevřených (neproprietárních) počítačových jazyků a protokolů, které zamezují tržnímu roztříštění minulosti.

    — bod 4, World Wide Web konsorcium v 7 bodech, W3C, 24. února 2000

    Jazyk HTML je aplikací SGML, kdežto jazyk XHTML je aplikací XML. Každý musí být rozebírán jiným způsobem. Nemůžete chtít po XML procesoru, aby zpracoval běžnou HTML stránku. Obdobně HTML parser neporozumí specifickým XML konstrukcím, třeba zápisu „<span id="chroust"/>“.

    Rozhodující by měl být MIME typ. Specifikace praví, že typ „text/html“ značí HTML dokument zpracovávatelný HTML-prohlížeči a typ „application/xhtml+xml“ značí XHTML dokument zpracovávatelný XHTML-prohlížeči. Jelikož jsou HTML-prohlížeč a XHTML-prohlížeč nekompatibilní, platí:

    Povědomé, že? Až do vzniku XHTML platilo, že každý webový prohlížeč byl HTML-prohlížeč a každá webová stránka HTML-stránka. Konsorcium se snaží tento funkční princip... slušně řečeno: inovovat. Proč se stále mluví o XHTML jako o spáse webu? Proč se najednou skutečná fragmentace trhu oslavuje? Tlustou čáru za minulostí značkovacího jazyka lze narýsovat jedině tak, že přeškrtne přístupnost.

    Říkáte si nyní, že toto přeci v XHTML 1.0 při dodržení pravidel zpětné kompatibility nehrozí? Máte pravdu. Ptáte se, proč by někdo záměrně odepřel přístup HTML-prohlížečům? Inu, protože si to přeje W3C. Takový je trend a trendu se přeci neodporuje. Co budete dělat, až bude v příští verzi nový MIME typ nekompromisně vyžadován? Hrubě porušíte doporučení ve snaze dodržet jej bez ztráty přístupnosti?

    Lepší přístup

    XHTML problémy značkovacího jazyka nevyřešilo [K.26], XHTML je teprve utváří. Záleží-li vám na budoucnosti webu, vyhýbejte se tomuto jazyku. A prosazujte definice, na nichž World Wide Web stojí: Že webová stránka je jen a pouze stránka s MIME typem „text/html“. A že webový prohlížeč je vždy HTML-prohlížeč.