Fialový pomník

Už jste to slyšeli? Vznikla zbrusu nová barva! Hurá! Chvalme návrh CSS 4!

Ou… to je poněkud necitlivé, pokud si uvědomíte smrtelně vážné okolnosti jejího vzniku. Též je to přehnaně frikulínské, protože nová barva není zbrusu nová, jen dostala nové pojmenování, což ovšem v kodérských kruzích často k nadšeným ovacím stačí.

Nová barva se jmenuje rebeccapurple a její hexadecimální podoba je #663399.

Smutný příběh Rebeccy

Rebecca měla tumor na mozku a po roční neúspěšné léčbě v den svých šestých narozenin zemřela. Což je opravdu smutné. Krutá rána pro její blízké, kterou rozhodně tímto článkem nemíním zlehčovat.

Díky vědeckému a civilizačnímu pokroku úmrtnost dětí v dlouhodobém i krátkodobém měřítku celosvětově klesá, ale devastující efekt každé jednotlivé ztráty potomka je stále stejný. Možná i horší, neboť se zřídkavými rodinnými pohromami, kterým nejde předcházet, počítáme čím dál méně.

Tragických příběhů dětí s rakovinou je mnoho (každé tři minuty začíná nový), obdobně jako pozůstalých, kteří sdílejí svůj zármutek se světem. V případě Rebeccy celý tklivý průběh zveřejňoval její tatínek, Eric Meyer. Měla ráda fialovou.

Truchlící komunita

Pan Meyer je minimálně mezi americkými tvůrci stránek známá osobnost, o které na Webylonu doposud nepadlo ani slovo, jelikož nemá přímý vliv na vývoj specifikací. Jen píše naučné knížky a v dobré víře nabádá k dodržování webových standardů, podobně jako dříve u nás třeba Pixy.

Hodně slavný je též díky svému CSS resetu, ten „napravuje“ věci, které část lidí vnímá jako nedostatky výchozích prohlížečových stylopisů.

Skupinu jeho fanoušků napadlo, že jako uznání přínosu Erica Meyera prosadí do CSS 4 novou pojmenovanou barvu, nazvanou po zesnulé dceři. Nenarazili téměř na žádný odpor. Zdravý rozum ustoupil pietě.

Výstřední precedens

Z hlavy mě napadá řada odborníků, kteří ovlivnili vývoj webových technologií mnohem zásadněji než Meyer. Začnou se po nich též pojmenovávat kousky jazyků? Nebo je musí nejprve postihnout nějaká životní tragédie, abychom mohli sdílet jejich neštěstí a ocenit jejich význam?

Budeme při kódování kráčet mezi jmény velikánů podobně, jako při procházce městem?

I kdyby panovala všeobecná shoda, že si nastrkáme jména osobností do zdrojových kódů, často bychom se neshodli v tom, zda si konkrétní osobnost podobný projev uznání zaslouží. Jsou naši odborní hrdinové skutečně tak na výši, aby jejich piedestal ustál posmrtné rozvahy o jejich přínosu?

Polemikám, zda je Meyer zasloužilý weboznalec, se v tomto případě rovnou preventivně vyhýbáme, protože barva je nazvaná po malé slečně, která podlehla zákeřné chorobě. Oponovat, že nebyla pro World Wide Web dostatečně významná, je příliš drsné, přestože je to nepopiratelný fakt. Za jiných okolností bych si troufl namítat, že ani Meyer není tak dokonalý, rozebírání jeho omylů by však nyní bylo za hranou.

Mat Marquis (přizvaný expert):

Ano, tento návrh stojí na emocích. Všichni jsme lidé: autoři specifikací, starající se o lepší práci tvůrců webů a o lepší web pro návštěvníky. Tváří v tvář zdrcující tragédii, kterou utrpěl někdo odpovědný za samotnou podstatu naší milované profese, si nedovedu představit, že bychom neuplatnili stejný druh empatie.

Gérard Talbot (Mozilla):

Nevím, jak toto můžeš tvrdit, nebo jak jsi dospěl k takovéto souvislosti. Vidím zde nebezpečí, že když barva nebude schválena, tak to může být pochopeno tak, že nesoucítíme s Ericem Meyerem. Což by byla chyba.

Pošli Ericovi e-mail nebo dopis vystihující, co pociťuješ, co si myslíš, cokoliv, co bys mu chtěl sdělit. Nebo ho navštiv osobně a řekni mu, cokoliv si myslíš, že potřebuje slyšet. Ve výsledku může takový lidský kontakt a upřímné projevy citů ocenit mnohem víc než pojmenovanou barvu.

Tab Atkins (Google):

Gérarde, jsem si celkem jistý, že nejsi členem pracovní skupiny, tak prosím přestaň komentovat tento návrh. Pokud se mýlím a jsi členem, tak tvůj hlas byl zaznamenán a není nutné se dále hádat.

— argumentace v mailing listu www-style, 19. června 2014

Vzniká zbytečné tabu. Kus specifikace, o němž zkrátka nejde diskutovat věcně.

Následky

Nyní vychází nová generace prohlížečů, která zná barvu rebeccapurple. Ve starších prohlížečích bude pochopitelně ignorovaná. Vzniká maličká nekompatibilita, tentokrát ovšem s bizarní legendou:

Hypotetický začátečník:

Proč mi nefunguje fialové pozadí v Exploreru 10?

Hypotetický morbidní rádce:

Protože desítka vyšla dřív, než umřela Rebecca Meyerová.

Můžete namítat, že novou barvu stejně nikdo nebude používat. Pak se ptám, proč ji vůbec standardizovat a zanášet do prohlížečů. Proč nestačí připsat do specifikace prosté a výmluvné „věnováno památce Rebeccy Meyerové“?

Pokud o rebeccapurple běžný kodér nezavadí, tak to není moc účinný pomníček. Ti, kdo tuto fialovou do návrhů CSS 4 prosadili, ji snad plánují z úcty k Meyerovi používat?

Hypotetický zadavatel:

Proč je nadpis zrovna fialový? Nemohl by být tmavší?

Hypotetický tvůrce stránky:

Nemohl, protože držím smutek za Rebeccu Meyerovou.

Dokud budete používat prohlížeč neznající rebeccapurple, praští vás alespoň v návrhu specifikace do očí příznačně chybějící políčko:

Při pohledu z nového prohlížeče si však už nové barvy nevšimnete, zapadne mezi všemi těmi lososovými, pudromodrými a papájošlahounovými. Narazíte na ni nanajevýš při zkoumání, co se urodilo nového. Teprve až když budete pátrat dál, najdete zhoubný tumor, přesněji anaplastický astrocytom.

Syntakticky se barvy v CSS berou jako identifikátory, z čehož vyplývá, že neznalý prohlížeč musí ignorovat celou hodnotu vlastnosti, nejen barvu. Nová fialová tedy může posloužit jako hack:

Jediné skutečně praktické využití, byť poněkud neuctivé.

Implementační dostihy

Zatím je téma žhavé a implementace rostou jako houby po dešti. Nikdo si nepřipouští možnost, že by se raný návrh specifikace mohl změnit.

Vznikly záplaty na vektorový editor Inkscape, na kancelářský balík LibreOffice a pochopitelně i několik skriptů pro přežvýkávače CSS nahrazujících rebeccapurple za #639, aby novou pojmenovanou barvu mohli kodéři vypisovat bez ztráty kompatibility. Pozadu nezůstávají ani editory, fialovou bude ochotně našeptávat i Visual Studio.

Samozřejmě, že ve středu zájmu upřímně soucítící komunity jsou zejména prohlížeče.

Piecu:

Podpora v Gecku už je připravená. Explorere, prosím, nebuď poslední, kdo toto implementuje…

Eric Law (Microsoft):

Popohánění nemá smysl, různé prohlížeče mají různé časové plány vydávání verzí, přínos plyne z toho, že implemetují všichni, ne ze specifického načasování.

— Požadavek na podporu v Microsoft Connect, 11. července 2014

Napínavý závod o úplně nejvíc nejrychlejší nasazení nové věci do ostré verze mezi lidi tentokrát překvapivě vyhrál Explorer, podporu zavedl v srpnové bezpečnostní aktualizaci jedenáctky. Obdivuhodná rychlost smíšená s podivuhodnou nedbalostí — v Microsoftu se uklepli a jejich fialová byla #936 místo #639. Naštěstí překlep zazáplatovali další měsíc, aniž by si zneuctění památky stihla všimnout nějaká citlivější duše.

Prázdné gesto

Zastánci Rebečiny fialové říkají, že tím získává specifikace společenský rozměr, že ukazuje empatii a lidskost jinak striktně technického světa. Má to tedy být gesto, názorně ukazující světu, že my informatici nejsme asociální mimoňové, když umíme tak originálně a nenápadně vyjádřit soustrast. Neukazuje spíš opak?

Komunita si sama pro sebe uspořádala malou emotivní oslavu svého raněného hrdiny, která příčinu neštěstí – a tou je nelítostná nespravedlivá nemoc – vcelku míjí. Podpořit výzkum boje s rakovinou by bylo užitečnější, než standardizovat barvu.

Nehrozí, že by svět na Rebeccu zapomněl, celý její život je zvěčněný a zaindexovaný od začátku do konce docela důkladně. Není ale snad důležitý kontext, v jakém je vzpomínáno?

Teď na její život i smrt možná nezapomenete ani vy.