• TwitterRSS
  • Domů na Webylon
  • Blog
  • Návrat k návratu é

    18. ledna 2007

    V září sháněl šéfredaktor Aleš Miklík někoho, kdo by se na Lupě rozpovídal o podpoře nových technologií v sedmé verzi Internet Exploreru. Jsem velmi vděčný Yuhůovi, že jej poslal zrovna za mnou. Nadšeně jsem se opřel do klávesnice a zdokumentoval, co se dalo. Dne 11. října text vyšel.

    Článek nejen o é

    Můj Návrat modrého é byl čtenáři přijat překvapivě kladně. Přiznávám, že mě to trošičku zklamalo. Mám rád, když mě oponentura udržuje ve střehu.

    Článek byl sice primárně o Exploreru 7, nicméně využil jsem příležitosti a (předpokládané) viditelnosti textu a naťukl pár kontroverzních věcí:

    Žádného bodu se nikdo z komentátorů nechytl. Škoda.

    Komentáře pod článkem

    Skvělý přehled, díky Chamurappi.

    — Petr Staníček v komentáři

    Hm. Děkuju. Že mě pochválí známý obhájce podtržítkové hacku, jsem skutečně nečekal. Kdypak asi opraví na WellStyled ten omyl, že je tento hack v naprostém souladu s doporučením CSS 2.1 a že problémy nikdy nezpůsobí? Je zjevně přesvědčivý.


    Dále mě zaujal komentář Dera. Ač byl laděn pozitivně, vycucnu si z něj výcuc a dloubnu do něj:

    Ačkoliv jsem žádnou novou informaci nezaznamenal, jde o výborný sumář, který se bude určitě mnohým více než hodit.

    — Dero v komentáři

    Možná jsem nebyl ten pravý na zpracování dotyčného tématu. Nemusel jsem se obtěžovat výzkumem vykreslovacích režimů a testováním každé nové vlastnosti, mohl jsem se rovnou zeptat Dera. Sestavil jsem sumář, který je mu k ničemu, ale má jeho požehnání. Díky :-)


    Petr Souček ve svém komentáři shrnul různé odezvy z IEBlogu. Zaujala mě tato pasáž:

    Kritice bylo podrobeno to, že Internet Explorer jako jediný používá stále renderovací jádro Trident původem z IE4 (rok 1997). Všechny ostatní prohlížeče mají od té doby jádro napsané od základu znovu a správně(ji), stavba na něčem starém prohnilém je vždy horší než stavba na zelené louce.

    — Petr Souček v komentáři

    Počet svíček na narozeninovém dortu vykreslovacího jádra je kosmetická záležitost. Krom toho: v jakém okamžiku uděláte tu tlustou čáru? Lze totiž říci, že naopak Explorer byl první, kdo prošel přepisem jádra. Právě v roce 1997. Trident má sice řadu vykreslovacích chyb a anomálií, ale koncepčně je na stejné úrovni jako Gecko. Netrpí stejnou prohnilostí jako starý Netscape 4.

    Na téma „stavby na zelené louce“ napsal před šesti lety krásné pojednání Joel Spolsky. Přepsání celého vykreslovacího jádra by zabralo moře času, možná by vyřešilo pár desítek chyb, nepochybně by ovšem přineslo stovky nových a výrazně by narušilo zpětnou kompatibilitu s existujícími webovými stránkami.


    HTML 5? Niesom si isty, ze by som o takejto specke pocul... nemyslel autor jednu zo specifikacii XHTML? Lebo to je potom celkom rozdiel.

    — afrodita v komentáři

    Ne. Autor myslí, že ví, o čem mluví. O hnijícím X vyjdou na Lupě tři články letos. Už je mám upečené od listopadu, nyní chladnou. Ohromně se těším na jejich vydání :-)

    Pan afrodita se dočkal odpovědi, parádně nezaujaté:

    Žádná specifikace HTML 5 samozřejmě neexistuje. Touto zkratkou označila své soukromé aktivity skupina, která sama sebe nazývá Web Hypertext Application Technology Working Group. Tato skupina se snaží prosadit přeměnu webových browserů v rich application klienty a v poslední době příležitostně spolupracuje s W3C na některých specifikacích - což je paradox, protože ji založili jako trucpodnik lidé, kteří z W3C kdysi odešli...

    — uživatel, co si přál zůstat v anonymitě, v komentáři

    Skupina, která sama sebe nazývá World Wide Web Consortium, označuje své soukromé aktivity rovněž všelijakými zkratkami a málokdo prohlašuje, že HTML 4 samozřejmě neexistuje. Jak jsem už zmínil v Levobočkovi [K.36], Web Applications 1.0 dovoluje dva druhy zápisu: HTML (zvaný HTML 5) a XML (zvaný XHTML 5). V Návratu modrého é jsem se záměrně zmiňoval o HTML podobě WA 1, jelikož má tamní tvrzení pro XHTML podobu neplatí, a proto je pojem HTML 5 naprosto košer.

    WA 1 popisuje i rozšíření DOMu a skriptovacího rozhraní a to teprve souvisí s aplikačním pojetím dokumentu, při čemž na užitém značkovacím jazyku příliš nezáleží. Toto pojetí již řadu let vyznávají současná vykreslovací jádra: základem všeho je DOM, syntaxe dokumentů, stylopisů a skriptů je jen prostředkem k jeho získání či měnění. To je právě ona moderní koncepce, v níž se Trident, Gecko i Presto shodují.

    S trucováním členů WHAT WG to nebude tak vážné. Ústřední součástkou uskupení je (tuším) od počátku Ian Hickson, který jakožto přizvaný expert dlouhodobě pracuje i na CSS 2.1. Nikdy z W3C neodešel, pokud vím. Ta příležitostná spolupráce mezi oběma subjekty v poslední době zatím probíhala extrémně hladce zejména ze strany konsorcia. Není to sňatek z lásky, ale adopce z rozumu. Dokud je pracovní skupina WHAT vnímána jako protipól W3C, vznikají konfliktní situace, při nichž trpí víra v potřebnost konsorcia.

    Nekončící naříkání

    Na článek odkázalo mnoho weblogů, část z nich uvnitř své vlastní vystrašené úvahy:

    Poslední zmíněný odkazuje na můj článek v docela nechutném kontextu:

    MSIE 7.0 je prohlížeč napsaný na zelené louce. Jeho tvůrci se tedy mohli svobodně rozhodnout, zda bude zobrazovat stránky stejně jako jeho předchozí verze - tedy MSIE 6.0 - nebo bude dodržovat standardy. Místo toho zvolili cestu třetí. MSIE 7.0 zobrazuje stránky jinak než MSIE 6.0 a jinak než alternativní prohlížeče. Webmasteři jsou tedy nucení programovat www stránky hned třikrát (čtěte například zde). Ba co hůř, všechny své stávající projetky je nutné v prohlížeči MSIE 7.0 otestovat a případně upravit.

    — Ivo Lukačovič, Internet Explorer 7.0: Král je mrtev, ať žije král

    Tenhle pan manažer (myšleno pejorativně) můj článek buď nečetl, nebo nepochopil, nebo nechtěl pochopit. V quirk režimu se nic nemění, standardní režim vychází ze standardního režimu šestky a přizpůsobuje se standardnímu režimu konkurence. Kde je ta třetí cesta? Ti, kdo užívají standardní režim, sami dobrovolně riskují. Sami si koledují o desetinásobné „programování“ stránek. Vadí? Stěžujte si Tantekovi.

    A k tomu, co přináší IE7 vývojářům bych dodal jen toto: pokud IE7 obsahuje jednu jedinou odchylku od standardů, zaslouží si Microsoft zlinčovat.

    — Eduard Hlava, komentář k Lukačovičovu článku

    Jako webmaster i jako uživatel jsem rád, že dnešní prohlížeče nedodržují ty tzv. „standardy“. A nejsem sám. Celý svět je rád. Zaraženě koukám na ty fňukaly, co neustále brečí „my chceme standardy, my chceme jednotnost a Microsoft nám to schválně bourá!“ — a kňourají nejhlasitěji nyní, když jim monopol naslouchá a podporu specifikací zdokonaluje. Aniž by musel. Až vyjde Explorer 8, tak se tito „dobří lidé“ na protest proti dokonalejší (leč nedokonalé) podpoře „standardů“ demonstrativně ukřižují. Konsorcium žehnej jejich duši.

    Marně jsem doufal, že v návaznosti na má slova třeba někdo napíše „Chamurappi zapomněl na border-color: transparent“ nebo „rozpadal se mi v sedmičce ten a ten web, bylo to tím a tím“. Místo toho kdekdo řeší, proč jen jim Microsoft udělal tuhle strašlivou věc (neříkají jakou) a jak se změní tržní podíly.


    O novém Exploreru dále vyšel 26. října článek Zamává MSIE 7 s internetem? na Rootu. Rovněž s odkazem na můj text.

    Největším problémem ale je, že přestala fungovat řada dříve používaných hacků, takže se MSIE 7 chová úplně jinak než jeho předchůdce. To velmi komplikuje život webovým vývojářům. Mnoho věcí je potřeba opravit, předělat a změnit.

    — Petr Krčmář, Zamává MSIE 7 s internetem?

    Platí jen pro standardní režim. V článku popisuji triviální způsob, jak dostat sedmičku do quirku, kde CSS hacky vesele fungují. Zároveň ukazuji pár snadných cest, jak jdou hacky upravit, aby zabraly. Možná to je „největší problém“, ale rozhodně ne velký.

    Zajímalo by mě, jak by Petr Krčmář koukal na místě Exploreru 7 na tento divadelní stylopis:

    div#adlo { width: 80%; _width: 500px; min-width: 400px; max-width: 600px; height: 200px; min-height: 200px; } div[id="adlo"] { height: auto; }

    Používá dva druhy hacků. Na šířku podtržítkový, na výšku selektorový. První zmíněný přestal v sedmičce zabírat kvůli záměrné úpravě parseru, druhý díky přidání nové funkce. Zároveň povyrostl sortiment podporovaných vlastností, takže zná min/max-width/height, a ruku v ruce s nimi bylo také upraveno pojetí vlastnosti height, která se doposud chovala jako min-height. Všechny uvedené úpravy činí z divadelního stylopisu stylopis bezproblémový. Pokud by některá chyběla, výsledek by byl horší.

    Kdyby Microsoft nezměnil nic, čelil by ostré kritice, že jen modernizuje obal (k čemuž ostatně došlo u první betaverze). Když něco nového přidá, musí logicky odbourat nejpoužívanější hacky, aby přelezl do té druhé škatulky prohlížečů. Nic šokujícího.

    Že CSS hacky (nehledě na validitu) nedisponují nadčasovou spolehlivostí, to přeci není žádná novinka. Kdyby W3C lépe promyslelo CSS syntaxi a zodpovědně pohlíželo na vývoj odehrávající se „tam venku“, nebyly by hacky potřeba. Musí-li webmaster sledovat statistiky a pracně zohledňovat vyvíjející se prohlížeče, je v architektuře WWW puklina, za níž nese odpovědnost především ten, co se zve architektem.

    Jako nejspolehlivější hacky se dnes paradoxně ukazují techniky, které přímo operují s identifikací prohlížeče, tedy kupříkladu podmíněné komentáře.

    Můžu potvrdit, že jsem se dříve v MSIE 7 podíval na několik významných serverů a zhrozil jsem se nad tím, jak vypadaly. Mnoho z nich bylo naprosto rozhozených, obrázky si lítaly po stránce, jak se jim chtělo a podobně. Vliv Internet Exploreru je ovšem natolik významný, že většina serverů už provedla patřičné úpravy.

    — Petr Krčmář, Zamává MSIE 7 s internetem?

    Svévolně poletující obrázky, to zní hrůzostrašně! A nepříliš pravděpodobně.

    Netrpím ortodoxní láskou k jedinému prohlížeči, takže jsem vývoj Exploreru 7 se zájmem průběžně sledoval nejen jako webmaster, ale i jako uživatel. Toulal jsem se po World Wide Webu všemi betaverzemi. Za celou tu dobu si pamatuji jediný významný zjevně rozbitý web: Lupa.cz. Pochybuji, že šéfredaktor Rootu navštěvuje stránky více tolerantní k Exploreru, než navštěvuji já.


    Příště se zblízka podívám na jednoho arogantního blázna, kterému málokdo oponuje. Těšte se.