Ach ne! Zase ten Explorer! Brání celému světu používat XHTML! Ani jeho nejočekávanější sedmá verze nebude podporovat ten osvícený MIME typ. Chudák svět. Takhle doplácí na chybu. Ehm. Chybu?
Vůči čemu se prohlížeč prohřeší, nepodporuje-li XHTML?
Představte si, že je nepodpora XHTML něco podobného, jako nepodpora obrázků, rámů, tabulek, JavaScriptu či stylopisů. Upřeli byste prohlížeči právo nepodporovat rámy? Doufám, že ne.
Vítejte, milý návštěvníku. Já jsem tupá alternativa a mým jediným účelem je potěšit právě takové exoty, jako jste Vy. Požadovaný web totiž používá rámy a ty zjevně nejsou ve Vašem prohlížeči podporovány.
Vraťte se laskavě s prohlížečem, který je podporuje, nebo lépe — nevracejte se vůbec.
Které prohlížeče nepodporují rámy? Zvládnete jich pár vyjmenovat? Škoda hlasivek, nepotřebujete je znát. Víte, že jsou. Víte, že i navždy budou. I za současné situace, kdy jsou rámy podporované drtivou většinou klasických prohlížečů, bývá neposkytnutí smysluplné alternativy považováno za hrubou chybu z hlediska přístupnosti.
Stejně tak již dnes prakticky každé malé webmasterče ví, že jisté malé procento návštěvnictva nevidí obrázky. A že podobně zanedbatelné množství má vypnutý/nepodporovaný JavaScript či stylopisy. Nepochybují o tom, že jsou i jiní než většinoví návštěvníci. Jací? Nepotřebují znát. Vědí, že jsou. Vědí, že i navždy budou.
A nyní zpět k XHTML. Které prohlížeče ho neznají? Explorer, Explorer, Explorer! — ó, jak „obecná“ odpověď. Co třeba takový Lynx? K čertu s konkrétními jmény. Vězte, že takové prohlížeče jsou. Vězte, že i navždy budou. I kdyby tu nebyl Explorer, tak budou. Upřete prohlížeči právo nepodporovat XHTML? Doufám, že ne.
Stažení souboru Soubor „index.xhtml“ je neznámého typu „
application/xml“.Co si s tím počneme, můj milý uživateli? Netuším vůbec, co to je. Může to být nebezpečné. Uložíme to? Nebo radši půjdeme někam jinam?
Přeci i kdyby Internet Explorer 6 podporoval XHTML přesně tak, jak konsorcium chce, navždy tu bude ta možnost, že na váš web přijde někdo někdo s Netscapem 4.0. S naprostou stařešinou, která stejně, jako nepodporuje stylopisy, nezná ani XHTML. Stále je to prohlížeč, třebaže se slabším technologickým arsenálem. Napsat stránku tak, aby fungovala bez stylopisů, není problém.
S XHTML stránkou, která by fungovala bez podpory XHTML, to již tak snadné rozhodně není. Nehledě na to, co říká nenormativní dodatek C specifikace XHTML 1.0, si musíte vybrat, zda používáte HTML nebo XHTML. MIME typ je u značkovacích jazyků stejně směrodatný jako u typů obrázků. Ostrá hranice. Jako břitva.
Prakticky všechny existující stránky používají HTML. Existuje sice pár dogmaticky uvažujících umělců, kteří se snaží riskovat blaho návštěvníka a podle HTTP hlavičky Accept přepínají MIME typ výstupu, nicméně výchozí výstup — tedy při vynechání hlavičky Accept — zůstává stále kompatibilní prakticky se všemi HTML prohlížeči.
Co z toho plyne? Nezávislost, volnost, možnost volby. Vezmu si třeba ten Netscape 4.0 a jdu do světa:
Stránka s tímto článkem je v porovnání se zbytkem světa poměrně neohleduplná, že? Udělal jsem ji záměrně takovou, jaká je. S chybou, která (nejen) Netscape 4.0 nekompromisně odřízne od veškerého textu. S chybou, která omezuje návštěvníka ve volbě prohlížeče. S chybou, která je nadčasově neodpustitelná. Ta fatální chyba není nic jiného než sám jazyk XHTML.
Jsem vinen. A to jen proto, že jsem užil výtvor konsorcia. Žádná záměrná sabotáž, žádné přehlédnutelné škobrtnutí ve specifikaci, žádný zákeřný zádrhel. Tento dokument je naprosto obyčejné správně sestavené (well-formed) XML užívající jmenný prostor „http://www.w3.org/1999/xhtml“, posílané s MIME typem „application/xml“.
Kdybych chtěl tentýž dokument dodávat prohlížečům neznalým XML, musel bych mu vyhotovit HTML alternativu. Tedy rozdvojit obsah. Servírovat tatáž data ve dvou různých strukturách
Tento článek si bez problémů prohlédnete v betaverzi Internet Exploreru 7. I přesto, že doopravdy je psán ve skutečném XHTML. Že by Microsoft přeci jen něco změnil? Určitě ne. V Exploreru 6 totiž také na žádný problém nenarazíte.
Málokdo ví, že prvním prohlížečem podporujícím reformulaci HTML do XML byl právě Explorer. A to již ve své páté verzi dokončené v březnu 1999, necelý rok před vydáním doporučení XHTML 1.0. Podpora to byla (a dosud je) trochu neúplná, avšak přesto v praxi běžně použitelná.
Vady má přibližně jen tři:
html:“.Uvedené nuance lze vysvětlit (nikoliv obhájit) tím, že v době implementace nebyla známá adresa jmenného prostoru XHTML. Část návrhů tenkrát uváděla adresu doporučení HTML 4, v jiných se uvádělo více možných URL se slovem „voyager“, což bylo krycí jméno starší varianty XHTML. Netuše, jak souboj o URL dopadne, zafixoval Microsoft prefix.
Prohlížečům, jež se k podpoře XHTML otevřeně hlásí, prefix samozřejmě nevadí. Ani nesmí vadit. Je-li k němu přiřazena finální adresa jmenného prostoru XHTML, pochopí takovýto dokument naprosto stejně jako Explorer.
Rozšiřitelný značkovací jazyk můžete již mnoho let používat tak, aby výsledná stránka fungovala drtivé většině návštěvníků.
Optimalizováno pouze pro XHTML prohlížeče, dnes je neděle 5. února, svátek má Dobromila.
Jenže drtivá většina je pořád jen většina. A jak víte, jsou i jiní než většinoví návštěníci. Status webového prohlížeče nikdy nikdo Netscapu 4.0 neodpáře. Jakkoliv je starý. Jakkoliv má malé zastoupení. Jakkoliv vás jeho existence rozčiluje. Odsekněte ho od stylů, odsekněte ho od skriptů. Ale základ stránky, informace sama, ta v něm fungovat musí.
Nesmíte být tak bezohlední, jako tento článek.
Jazyk XHTML není obětí Exploreru. V něm totiž už osm let funguje. Je obětí vlastní odlišnosti a ta nezmizí ani „určitě brzy“, ani „brzy“, ani za 20 let. Odlišný je a odlišný navždy bude. Odporuje universálnosti webu, zavrhuje nezávislost na koncovém zařízení, omezuje uživatele.
Jeho výhledy do budoucna jsou zřejmé.