Web se stal koncem devadesátých let masmédiem. Džungle webových stránek se rozrůstala závratným tempem. Z nebrouzdalů se stávali brouzdalové a z brouzdalů webmasteři.
Na poli internetových prohlížečů se odehrávala velká bitva. Netscape Navigator 4.0 se bil s Internet Explorerem 4.0 o každé procento. Marně. Rok po vydání Exploreru 4.0 měla tento prohlížeč přibližně polovina brouzdalů, dva roky po vydání už téměř tři čtvrtiny.
Technologická propast mezi Netscapem a Explorerem byla ohromná. Na webu se z čista jasna objevily kaskádové stylopisy. Ty už sice Netscape trochu znal, ale pokud narazil na něco, co neznal, pro jistotu celý kus stylopisu ignoroval. Jelikož znal Explorer styly mnohem lépe, většina webových stránek byla optimalizována pouze pro něj a Netscape přestal být přívětivý.
Další ránou pro minoritní prohlížeče byly dynamické stránky využívající možností Exploreru. Implementace objektového modelu dokumentu nebyla v Netscapu dostatečně univerzální, proto si Microsoft vymyslel vlastní. Bohužel nekompatibilní. Kvůli tomu přestal být Netscape použitelný.
Ze strany konsorcia bylo pomyslným hřebíčkem do rakve umírajícího Netscapu ztvárnění specifikace HTML 4 na W3.org. Způsobuje totiž nekompromisní zhroucení některých jeho verzí. Rozhořčené dotazy návštěvníků (namátkou zde, zde, zde a zde) byly smeteny ze stolu odpověďmi typu : „specifikace dodržuje sama sebe, chyba je na straně prohlížeče“.
Pozice Netscapu nebyla v lednu 1998 tolik slabá, jak se z nynějšího pohledu zdá. Měl necelých 60 % trhu (35 % verze 4), když se rozhodl k významnému kroku. Ke kroku, který na první pohled vypadal jako kamikadze. Zveřejnil zdrojové kódy svého prohlížeče, čímž započal projekt Mozilla.
Koncem téhož roku byl Netscape Communications koupen společností America Online za necelých 9 miliard dolarů. Prohlížeč Mozilla se pak oprostil od pozůstatků Mosaicu tím, že do sebe integroval nové zobrazovací jádro „Next Generation Layout“ (známé spíše pod jménem Gecko). Mladičké jádro mělo zpočátku své dětské nemoci, takže drtivý nástup Exploreru nezbrzdilo.
Mozilla se vydala cestou „standardů“ s přihlédnutím k realitě současného webu. Technologický náskok svého monopolního soka pomalu dohnala, a proto začal počet jejích uživatelů opět narůstat.
Mezitím, co byl Netscape drcen Explorerem, vznikl v Norsku třetí významný prohlížeč, zvaný Opera. První veřejně přístupná verze měla číslo 2.1 a světlo světa spatřila na sklonku roku 1996.
Hlavní snahou Opery bylo dotáhnout technologický náskok Exploreru a Mozilly, což se jí začátkem roku 2003 podařilo. Opera 7.0 zvolila zlatou střední cestu, kompromis mezi implementacemi Exploreru a Mozilly. Proto se stala běžně použitelnou a počet jejích uživatelů narůstá.
V současné době zaujímají Explorer (a nástavby), Mozilla (a odvozené) a Opera přibližně 99,5 % trhu internetových prohlížečů.